S pomocí speciální mapky o 14 úsecích jsem se rozhodl prozkoumat na kole další oblast ČR - Posázaví. Spolu s přítelkyní Zdenou K. jsme v pondělí vyrazili z Prahy. Směr cesty byl tak obrácený než v brožuře a tím také proti proudu řeky. Chtěl jsem mít stálou možnost návratu zpět, pokud by mne či slečnu zradilo zdraví či jiné psychické móresy. Cesta měřící okolo 240 km a stále sledující cyklotrasu č. 19 byla naplánována z důvodů fyzických možností partnerky na 4 dny x 60 km. Mě pomalé tempo výjimečně také docela vyhovovalo z důvodů léčení zabacilovaného krku a braní lokálních antibiotik a homeopatik. Na radu lékařky se tak nesnažit o žádnou větší zátěž.
Více
140 km v 1 zátahu, rychlost 65,5 km/h a překonaný 2000.km na new kole
Dlouho chtěný výlet Praha - Brno na kole se konečně uskutečnil. Sic ne maratónsky během 1 dne, jak bylo nejvíce vzýváno, ale během dní dvou. Navíc se mi v tom spojila návštěva Wendařovic chaty po cestě ve Volavé lhotě a v Brně prarodičů. V neposlední řadě jsem se tak šikovně vyhýbal posázavské cyklostezce 19 - že si to žádá ještě jeden malebný výlet podobným směrem. V pátek v 8 budík. V 9 se vyráží, avšak pořádně do pedálů šlápnu až v 10 na Hájích. V sedlových brašnách střednětěžká zátěž, plné jsou, ale nic z nich nekouká ani žádné další doplňky nejsou přidělané. Kolo tentokráte sám zvednu a pár schodů vylezu sám. Do Volavé lhoty u Zruče nad Sázavou je to cca 90 km. 16 km/hodinu. 5,5 hodiny v sedle. Opět ne moc příjemný a hezký výjezd z Prahy. Průhonice. Čestlice, Nupaky. Překvapivě příjemné Říčany. Za nimi už konečně zeleň. Sice opět šílené rádoby cyklostezky - které jsou jen žlutě omarkované původní pěší stezky pro turisty. Tedy samé kořeny, bloudění v lese a můstky přes potoky, které byste stěží přešli po svých. Nasrat radnicím či kdo to má na starosti. Přichází Ladův region s cestou kocoura Mikeše, jenžto by si chtělo někdy prozkoumat samostatně. Jinak dost parádní cesta lesíkem a povětšinou z kopce. Fajn. Za zmínku dozajista stojí i dva hezké rybníky ke koupání - Hradec (Propast) a Hruškov. Ze Stříbrné Skalice dolů k žece Sázava stejně jako ke stejně zvícímu městu Sázava. Kvalitní restaurace Perla - nadlábnout se, panák Bechera a jede se. Ouha. Do kopce a kopcůůů. S plnym žaludkem. FUj fuj. Přichází takové vesnice jako Opatovice II či Petrovice II. Ouha…
Blížíme se zdá se k Vrchovině, jelikož jsou to nesmyslné krpálovité szejdy dolů a zas nahoru - síly beroucí a psychycky deptající. Volavá lhota však nakonec dosažena. Dokonce první přede všemi. 15 minut odpočívám a přijíždí Vendařovic auto a začíná se klasicky mladicky přepíjet, přežírat a pokud možno nic nedělat a hodně konzumovat.
Více
